Turistické cíle v okolí obce Svojetín

Současný kostel v Bílenci nahradil roku 1751 starší stavbu, připomínanou poprvé roku 1352 a poškozenou Švédy za třicetileté války. Po roce 1945 zpustl a zchátral, po roce 1990 byl několikrát vykraden.

Gotický kostel na rovné návsi uprostřed vesnice, připomínaný k r. 1355 jako farní. Gotická stavba zůstala dodnes zachována s malými přestavbami. Vnitřní zařízení je zničeno či deponováno mimo kostel. Značně zchátralá stavba čeká na pokračování oprav.

Neomítaný novogotický opukový kostel byl postaven v letech 1904–1905. Kostel je jednolodní, užší, pětiboký presbytář je situovaný na západní straně. Loď i presbytář zpevňují jednou odstupňované opěráky. K presbytáři je na jižní straně přisazena sakristie.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Barokní kostelík z roku 1765 funkčně nahradil staršího předchůdce, doloženého roku 1363. Bezvěžová jednolodní stavba s dominantním průčelím, jejíž fasády využívají kontrastu mezi omítanými články a režným zdivem, je obklopena dosud funkčním hřbitovem.

Kostel v Blšanech stál pravděpodobně již roku 1354, kdy je připomínán jako farní, ale současný je z let 1716–17. Věž byla přistavěna roku 1762 a fara pochází z roku 1734.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.