Turistické cíle v okolí obce Rakovník

Původně gotický kostel z poloviny 14. století, přestavěn barokně v l. 1696 (sakristie), 1703 (síň), 1712 (věž), dnešní podoba po přestavbě žákem F.M. Kaňky F.I. Preem z roku 1773. U kostela rostou dvě památné lípy ze 70. let 19. století.

Na místě původní hřbitovní kaple vystavěn v letech 1776–1785 pozdně barokní kostel. Opravován roku 1990. Slouží jako depozitář Galerie hlavního města Prahy.

Barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské nahradil starou gotickou stavbu. Byl vybudován r. 1780 podle plánů V. Vyčichla. V r. 1823 byla nově postavena věž zničená požárem. Jednolodní stavba je zakončena polokruhovým kněžištěm, při jižní stěně sakristie. Vybavení pochází z 18. a 19. století.

Gotický kostel na rovné návsi uprostřed vesnice, připomínaný k r. 1355 jako farní. Gotická stavba zůstala dodnes zachována s malými přestavbami. Vnitřní zařízení je zničeno či deponováno mimo kostel. Značně zchátralá stavba čeká na pokračování oprav.

Neomítaný novogotický opukový kostel byl postaven v letech 1904–1905. Kostel je jednolodní, užší, pětiboký presbytář je situovaný na západní straně. Loď i presbytář zpevňují jednou odstupňované opěráky. K presbytáři je na jižní straně přisazena sakristie.

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Počátky domoušického kostela jsou nejasné, existoval nejpozději ve 14. století. Současná stavba vznikla (snad s užitím starších konstrukcí) roku 1754 ve formách rustikalizovaného baroka. Z II. poloviny 18. století pochází i vnitřní zařízení. Hlavní objekt kostelního areálu (dále hřbitov a zvonice).

Jednolodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží při západním průčelí. Původně pozdně románský kostel z poloviny 13. stol., ve 14. stol. kostel farní. V letech 1787–1789 barokně přestavěn. Věž stavebně upravována v 19. století.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.