Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Běchovice

Novogotický zámek vznikl při přestavbě staršího klasicistního objektu v roce 1860. Zámek byl v roce 2004 opraven a dnes slouží jako **** hotel o 32 pokojích, restaurace.

Novorenesanční vila vzniklá podle projektu Antonína Barvitia jako součást komplexu sídla Maxe Gröbeho na pomezí Královských Vinohrad a Vršovic. Původně zde stála venkovská usedlost, jejíž existence je doložena od 17. století.

V zámek byla kolem roku 1780 přestavěna starší tvrz z r. 1401, jejíž pozůstatky jsou patrné ve východním křídle starého zámku. V roce 1870 byl zámek podle projektu architekta V. Sigmunda rozšířen. V současné době je v zámku umístěn dětský domov.

Branický dvůr získali dominikáni od císaře r. 1625, po zničení Švédy r. 1648 obnoven r. 1761 na čtyřkřídlý objekt s nárožní dvoupatrovou zvonicí. Ve spodní části věže reliéf ukřižovaného Krista. Od 2. světové války do r. 2014 dvůr chátral, nový nájemce má areál upravit na pivovar a restauraci.

Protáhlá ostrožna nesoucí relikty pozdně halštatského a později i slovanského hradiště, v zadní části areálu ruiny gotického hradu Šember. Zachovány mohutné a dobře čitelné valy s příkopy.

Rozhledna Doubravka je ukázkou experimentální architektury v podobě trojbokého jehlanu, jejímž základním konstrukčním materiálem jsou kmínky akátového dřeva s dubovými, modřínovými a ocelovými prvky. Autorem návrhu je Ing. arch. Martin Rajniš. Rozhledna zpřístupněna od června 2018.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1364 v majetku litomyšlského biskupa. Po smrti biskupa Mikuláše na konci 14 stol. byla zastavována, zejm. Vrábským z Vrábí. R. 1586 ji prodal Hynek Vrábský císaři Rudolfovi II. R. 1630 vyhořela, ale byla ještě opravena. V 18. stol. byla upravena na sýpku.

Rodinnou vilu v Dykově ulici 6 na Vinohradech (č. p. 1039) si postavil dnes pozapomínaný architekt Alois Dryák (1872-1932) ve stylu secese a romantického dekorativismu v letech 1898-1899. Vila je v soukromém vlastnictví a stále slouží původnímu účelu.

Pozůstaky tvrze vzniklé někdy před r. 1508. Zanikla po pobělohorských konfiskacích, kdy byla Dubeč připojena k Uhříněvsi. Je možné, že její zdivo bylo použito ke stavbě barokní sýpky, stojící na základech starší dubečské tvrze v těsném sousedství.

Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.