Turistické cíle v okolí obce Obořiště

Původně románský kostel z poslední čtvrtiny 12. století. Kněžiště bylo po roce 1652 nahrazeno trojbokým presbytářem. V letech 1773–74 byl kostel barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Zařízení převážně z poslední třetiny 18. století.

Barokní farní kostel sv. Mikuláše v Jincích nahradil zásluhou Frant. Karla Wratislava z Mitrovic v 1. pol. 18. stol. starší gotickou stavbu. Chodbou před průčelím spojen s okrouhlou barokní márnicí. Zařízení kostela vesměs barokní.

Původně gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěn a upraven v roce 1887. Vybavení je převážně barokní a rokokové.

Pseudorománský kostel na vrcholu Březové hory byl postaven v roce 1879. Na jeho místě stála v 16. století dřevěná zvonice, a po roce 1732 barokní kaple. Vybavení je barokní a rokokové.

Jednolodní barokní kostel z r. 1794, postaven na místě kostela doloženého již před r. 1232 a zbořeného v r. 1768.

Neslohová stavba kostela z r. 1807 nahradila starší kapli se zvoničkou a r. 1825 byla doplněna o věž. Nyní filiální kostel ve farnosti Příbram-Březové Hory s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Barokní kostel vybudovaný v l. 1743–1756, snad architektem z okruhu K. Dientzenhofera. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, přistavěna roku 1868. V letech 1996–2000 opraven.

Novorenesanční kostel z let 1887–89 dle projektu architekta B. Münzbergera. Okna zdobena malbou P. Marie Bolestné od J. Z. Quasta. V průčelí polychromovaný reliéf Krista s březovou ratolestí. Hlavní oltář sv. Vojtěcha, boční P. Marie a sv. Václava.

Kostel sv. Zikmunda byl v gotické podobě postaven r. 1360, do r. 1639 byl farním. Současná podoba pochází patrně z 1. poloviny 19. stol., kdy byla pořízena také většina vybavení. Nyní filiální ve farnosti Starý Knín. Kolem kostela udržován malý hřbitov.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na hospodářský objekt.