Turistické cíle v okolí obce Červený Újezd

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.

V letech 1910 - 1912 postavena budova Městského divadla v Kladně. Roku 1929 instalována slavnostní opona. Jejím autorem je Josef Wenig. Stavba s dvěma věžovitými křídly a širokou terasou. Hlediště obdélné. Budova od r. 1958 památkově chráněna.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.

Mlýn pocházející ze 17. stol., zpočátku patřil městečku Unhošť, v r. 1675 prodán do soukromých rukou. V r. 1869 vyhořel. Provoz mlýna ukončen r. 1920.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Na místě židovského domu postavena r. 1884 synagoga. Novorenesanční stavba. V interiéru kopie plastiky Ukřižovaného Krista od Františka Bílka. Bohoslužby zde slouženy do začátku nacistické okupace. Nyní v majetku Církve československé husitské.

Typ rozsáhlé hospodářské budovy z období feudalismu. Původně barokní sýpka z 1. pol. 18. stol. Obdélný půdorys, dvanáctiosá. Ve střední část sýpky dvouramenné představěné schodiště. Tříosý zděný vikýř s trojúhelným štítem. Ve vrcholu šiška. Památkově chráněno.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.

Zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. Byl mnohokrát přestavován a proslavila ho především rodina Vojáčků, za jejichž působení se zde scházeli osobnosti jako J. Jungmann a J. Dobrovský. Dnes je zde zemědělský velkostatek Tetín.

Jediný dochovaný evangelický hřbitov založený po vyhlášení tolerančního patentu (tzv. toleranční hřbitov) na území Prahy. Vznikl v roce 1784, v roce 1788 byl obehnán zdí. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil v květnu 1945.