Turistické cíle v okolí obce Tuchoměřice

Původní gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele postaven v pol. 14. stol. Koncem 17. stol. byl přestavěn barokně. Další úpravy proběhly v letech 1744 a 1895. Tehdy kostel získal svou dnešní podobu.

Původně románská rotunda z 12.st. připomínaná v r.1141. Sloužil jako farní kostel zaniklé vsi Obora. Pobořen husity, rozšířen v 1. polovině 16. století. Zrušen roku 1784 a přestavěn na obytný dům. Na hřbitově při kostele byla pohřbena řada osobností.

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v dominantní poloze v Chuchelském háji byl vybudován r. 1729 nákladem blíže neznámého polského šlechtice jako výraz díků za uzdravení v místních lázních. Po vykradení r. 1793 zpustl, opraven v letech 1846-1849 a naposled zásadně obnoven v letech 1992-1993.

Moderní kostel z válečného období (1938–1942) navržený architektem ing. J. Čermákem .

Původně klášterní kostel voršilek, postavený v letech 1725–27 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Po zrušení kláštera 1784 vojenské skladiště, 1861–1902 posádkový evangelický kostel, poté katolický pro důstojnickou kadetku. Po roce 1945 bez využití, velká oprava na přelomu 80. a 90. let 20. stol.

Barokní kostel se dvěma průčelními věžemi postavený v letech 1730–1739 podle návrhu K. I. Dientzenhofera ve Vyšehradské ulici na Novém městě. Schodiště a zeď zahrady vybudovány v roce 1776 podle návrhu arch. A. Schmidta.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Novorománský kostel sv. Jiří na umělém návrší Homole v Dušníkách nahradil v letech 1908-1910 barokní stavbu z let 1687-1688, která musela být z důvodu statického narušení po vybudování železniční trati zbořena r. 1904. I tato nová stavba jeví známky statického poškození a zvolna chátrá.

Ves prvně připomínána r. 1352, od r. 1998 město. Barokní kostel vystavěn v letech 1732-1735 podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Jedná se o podélnou centrální stavbu s věží. V roce 1863 byl po požáru kostel opraven.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.