Turistické cíle v okolí obce Velké Přílepy

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Novorenesanční budova z let 1868–81 podle projektu Josefa Zítka. Otevřeno při návštěvě korunního prince Rudolfa v Praze 11. června 1881. 12. srpna 1881 vyhořelo, obnoveno 1883. Rekonstruováno v letech 1977–83.

Kulturní a společenské centrum města Královské Vinohrady, postavené v l. 1893–94. Autorem projektu významné novorenesanční stavby je architekt A. Turek. Na výzdobě se podíleli A. Popp, J. Strachovský a A. Liebscher.

Významná secesní budova z let 1906–08 od architekta Aloise Jana Čenského. Budova sloužila jako representativní a spolkový dům tehdy samostatného města Smíchova. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila původní ráz.

Postaven v l. 1910–11 podle projektu J. Sakaře ve stylu postsecesního klasicismu. Sochařská výzdoba od A. Štrunce a O. Rákosníka. Před II. sv. válkou Český rozhlas, za protektorátu německé Radio Melnik. Od r. 1990 sídlo Reginy Praha.

Novorenesanční musejní budova podle projektu Josefa Schulze (1884) postavená 1885–90 na místě Koňské brány někdejšího novoměstského opevnění. Od roku 1945 postižena řadou devastačních zásahů, jejichž následky má odstranit plánovaná rekonstrukce.

Klasicistní kamenný viadukt, druhý nejstarší stojící most přes Vltavu v Praze, z l. 1846–49. Dílo Aloise Negrelliho von Mold-Elbe. S délkou 1110 metrů byl do roku 1910 nejdelším mostem Evropy.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.