Turistické cíle v okolí obce Velké Přílepy

Špitál s gotickým kostelem sv. Bartoloměje zřízen r. 1505. R. 1773 barokně přestavěn, r. 1784 špitál i kostelík zrušen. Od poč. 19. stol. městský chudobinec. R. 1884 zbořen kostel a na jeho místě postavena novorenesanční budova dle návrhu Josefa Srdínka. Dnes Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Meteorologický sloup postaven r. 2021. Stojí v parku v centru obce. Kromě obvyklých meteorologických přístrojů je součástí objektu dotyková obrazovka s informacemi o obci.

Vodárna v Michli (41 m) byla postavena r. 1906 v moderním duchu podle projektu arch. Jana Kotěry. Od r. 1907 zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michle, Braník a Krč. Svému účelu sloužila do r. 1975. Dnes je kulturní a technickou památkou. Název Zelená liška převzat od blízkého vyhlášeného hostince.

Dvůr uváděn již v době Zikmunda Lucemburského. Jan Reček z Ledec jej věnoval Karlově univerzitě. Dvůr sloužil jako kolej, fungoval zde i pivovar a vinopalna. Dnes domov pro seniory provozovaný nadací Sue Ryder.

Barokní zámek byl postaven v letech 1715 – 1720 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem pro hraběte Michnu z Vacínova. Dnes zde sídlí Muzeum české hudby s expozicí Antonína Dvořáka.

Evangelická modlitebna, pojmenovaná podle reformního kazatele ze 14. stol. Jana Milíče z Kroměříže, byla vybudována v letech 1950-1957 podle projektu arch. Bohumila Bareše. Byla otevřena r. 1952 a užívána do počátku 80. let. Pro špatný technický stav a úbytek věřících je od té doby uzavřena.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.

Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.