Turistické cíle v okolí obce Okoř

Zámek byl v 18. stol. přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes v soukr. vlastnictví a chátrá.

Mlýn do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1752. Významná památka barokního původu. Na jihovýchodní straně vlastní budova mlýna. V jihozápadním rohu původně kovárna. Areál ohrazen kamennou zdí. Vstupní brána je mezi stodolou a nárožím mlýna. Mlýn památkově chráněn od r. 1987.

Novodobý kamenný kruh byl vytavěn v létě r. 2007. Autory jsou Jan Tajboš a slovincký sochař Marko Pogačnik. V centrálním místě kruhu je kosmogram odlitý do mosazi, jehož autorkou je ak. mal. Jiřina Lockerová. Kamenný kruh vykazuje rovněž léčebné účinky.

Kamenný most pochází z poloviny 19. století. Nad vrcholy kleneb jsou čtyři kamenné chrliče. Nad středním pilířem bývala na jedné straně socha sv. Jana Nepomuckého a na druhé litinový kříž. Po jejich opravě v roce 1993 byly oba artefakty vandalsky zničeny. Most od r. 1968 v seznamu památkové péče.

Most vystavěn v roce 1853. Vede po něm dvoupruhová vozovka s živičným povrchem. Na mostě se nacházejí sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Restaurovány v roce 2003. Most je památkově chráněn od roku 1958.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.

Renesanční budova kapitulního pivovaru z r. 1564, zbořena r. 1904. V jeho sousedství již od pol. 19. století fungoval pivovar nový, zvaný Libušinka. V roce 1899 jej za 140 000 zlatých odkoupilo město a ve stejném roce v něm ukončilo výrobu. Zbořen v letech 1902-1903 při regulaci vltavského nábřeží.

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Kaple z roku 1890. Stojí v severní části vsi. Prošla rozsáhlou opravou a rekonstrukcí po roce 2005.

Kaple vystavěna r. 1766, sakristie přistavěna později. Obdélný půdorys s vysokým nástavcem pro zvon. Barokní fasády člení zdvojené nárožní pilastry. Na střeše kaple i sakristie tašky bobrovky. Hlavní vstup s dvoukřídlými dveřmi lemuje šambrána s lištou. Kaple památkově chráněna od r. 1967.