Turistické cíle v okolí obce Vrané nad Vltavou

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel postaven v letech 1934-1935. Neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí. Zakončena vysokým latinským křížem. Loď obdélná. Nad střechu vystupuje sanktusník. Na stěnách křížová cesta. V předpolí kostela národní hřbitov. Kostel je památkově chráněn.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovské skále nad levým břehem Vltavy pochází z let 1713–1714 a stojí na místě zbořené románské kaple sv. Štěpána.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Prostý obdélný kostel vystavěný r. 1938 z původního objektu jatek přistavěním veže a nové střechy.

Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi postaven jako provizórium v prosinci 1941 podle projektů arch. Karla Hrušky a Jaroslava Čermáka. V 60. letech podle plánů arch. Vladimíra Hladíka upraven na trvalý objekt. Interiér skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami. Od r. 2010 kulturní památka ČR.

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.