Turistické cíle v okolí obce Libeř

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Patrový venkovský zámeček na obdélném půdorysu s dvojicí mírně vystouplých bočních rizalitů byl vystavěn z původního statku, prvně zmíněného r. 1437. Dřívější barokní podoba ustoupila při klasicistní přestavbě v 19. stol. Součástí areálu je zámecký park.

Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.

Obecní kříž byl vybudován na křižovatce historických cest. Původní dřevěný kříž z roku 1840 nahradil roku 1870 kříž kamenný. Vysoký, štíhlý, pískovcový dřík na stupňovitém soklu je zakončen jehlancovou hlavicí završenou křížkem s litinovou soškou ukřižovaného Ježíše Krista.

Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.