Turistické cíle v okolí obce Řevnice

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.

Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.

Zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. Byl mnohokrát přestavován a proslavila ho především rodina Vojáčků, za jejichž působení se zde scházeli osobnosti jako J. Jungmann a J. Dobrovský. Dnes je zde zemědělský velkostatek Tetín.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, doložené r. 1540. Na přelomu 16. a 17. stol. ji vlastnili pánové z Losu, kterým byla r. 1622 zkonfiskována. V 18. stol. byla přestavěna na barokní zámek, upraven v 19. stol. Na konci 20. stol. byl nevyužitý a chátral.

Tvrz poprvé zmiňována r. 1374. Od r. 1387 patřila pánům z Valdeka. Počátkem 15. stol. přestavěna na vodní tvrz. Od r. 1630 majetek Zbraslavského kláštera. Od r. 1785 sloužila jako fara. V l. 2001–2003 rekonstruována. Dnes v soukromých rukou.

Původně barokní budova z r. 1688, v polovině 18. století přestavěna na dvoupatrový zámek. Mezi pozdější vlastníky patřil Václav Škroup, bratr Františka Škroupy a Čeněk Daněk, zakladatel ČKD, který budovu romanticky přestavěl.

Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.

Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.

Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku – poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Čtyřúhelníkové valy u Skřípele jsou jedny z nejlépe dochovaných viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry, s typicky vyvýšenými nárožími, (na západní straně) dobře zachovalým příkopem.