Turistické cíle v okolí obce Karlík

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovské skále nad levým břehem Vltavy pochází z let 1713–1714 a stojí na místě zbořené románské kaple sv. Štěpána.

Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi postaven jako provizórium v prosinci 1941 podle projektů arch. Karla Hrušky a Jaroslava Čermáka. V 60. letech podle plánů arch. Vladimíra Hladíka upraven na trvalý objekt. Interiér skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami. Od r. 2010 kulturní památka ČR.

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.

Novogotický kostel byl postaven na místě menšího románského kostela z 12. stol. (doložen r. 1292). Protože rozrůstající se farnost potřebovala větší kostel, nový byl postaven v l. 1901-1903 (arch. M. Krcha). Z pův. kostela se zachoval jen gotický sanktuář. V l. 1992-1994 prošel kostel rekonstrukcí.

Původní laický kostel cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi byl postaven spolu s celým komplexem na přelomu 13. a 14. století. Po zániku klášterního chrámu za husitských válek sloužil obnovené komunitě do jejího definitivního zániku 1785, díky tomu v 17. století barokně upraven. Dnes farní.

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.