Turistické cíle v okolí obce Jinočany

Původně románský kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi patrně na místě sídla sv. Ludmily, která tu zřejmě byla původně pohřbena. V 18. stol. barokně opraven a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Nyní odsvěcen a slouží jako galerie.

Barokní kostel se dvěma průčelními věžemi postavený v letech 1730–1739 podle návrhu K. I. Dientzenhofera ve Vyšehradské ulici na Novém městě. Schodiště a zeď zahrady vybudovány v roce 1776 podle návrhu arch. A. Schmidta.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Barokní kostel je jednolodní stavba s polokruhovým presbytářem a věží při severní straně, vznikl v 17. století přestavbou gotického kostela. Kolem starý hřbitov s osmibokou barokní márnicí.

Novorománský kostel sv. Jiří na umělém návrší Homole v Dušníkách nahradil v letech 1908-1910 barokní stavbu z let 1687-1688, která musela být z důvodu statického narušení po vybudování železniční trati zbořena r. 1904. I tato nová stavba jeví známky statického poškození a zvolna chátrá.

Raně barokní jednolodní kostel postavený podle J. B. Matheyho na místě staršího kostela na jihozápad od obce. Dvojice věží byla v roce 1856 snížena. Kaple sv. Jana Nepomuckého se světcovou sochou.

Kostel je postaven v románském slohu, vedle něj je hřbitov, na němž byly odkryty hroby z doby raného křesťanství. Zvonice pochází z r. 1858 stejně jako socha sv. Ludmily od Josefa Maxe. Při opravě r. 1929 byl ze střechy odstraněn kamenný kříž, který byl zazděn do zdi hřbitůvku.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.