Turistické cíle v okolí obce Jinočany

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Původní kaplička asi z poč. 18. století. V roce 1738 ulit pro kapličku barokní zvon. Ve 20. století zrekvírován vojáky. Nalezen a do kaple vrácen. Současná kaplička je novostavba z 1. pol. 20. stol. Stavba s dělenou jehlancovou střechou.

Nejstarší dochovaná stavba Makotřas – pozdně barokní šestiboká kaple se zvoničkou z roku 1753. Opravena v roce 1971, při opravě objevena listina z doby vzniku. Kaple je dobře udržována.

Volně stojící architektonicky jednoduchá stavba z 1. pol. 15. stol. s hranolovou věží. Střecha kaple krytá taškami, věž plechovou krytinou. Fasády hladké členěné soklem, římsami a zkosenými nárožími. Vstup veden věží. Příklad jednoduché, působivé stavby. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Kaplička pozdně barokní, obdélná, s věžičkou v průčelí. Průčelí s polokruhovitě sklenutým vchodem a nikou vrcholí korunní římsou, stáčející se nad středem do volut. Vnitřek kapličky je sklenut plackou. Po r. 1992 opravena, ale v současnosti opět zpustlá.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.

Drobná barokní stavba z let 1732–1737. Průčelí zdobeno sgrafitem J. Riedla z r. 1934 podle kartonu M. Alše z r. 1898.

Barokní stavba z let 1743-1754. Základní kámen k ní položila Marie Terezie. Později kaple zchátrala. Kruhová stavba s mělkými bočními kaplemi a kruhovým kněžíštěm, sklenuta kupolí s lunetami. Kaple je v soukromém vlastnictví a je opravena. Od r. 2011 se v ní konají nedělní bohoslužby,