Turistické cíle v okolí obce Rudná

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.

Původně románský kostel byl zásadně přestavěn na halové trojlodí v letech 1348–80. Po roce 1636 klášterní (servité), při barokní přestavbě po roce 1769 zachována dolní části západní a jižní stěny. Zrušen 1786, od té doby utilitární využití, od 90. let 20. století zvrhlá presentace historie Prahy.

Na místě vlastnického kostela z 12. stol. postaven gotický ve 3. čtvrti 14. stol. Kolem roku 1400 rozšířen o severní loď. Renesanční úpravy, barokní přestavba 1717–22. Zrušen 1787, o tři léta později obnoven jako evangelický. Regotisován 1914–5.

Na místě gotického farního kostela Menšího Města, jeho hřbitova a několika dalších objektů vyrostly na přelomu 17. a 18. století postupně jesuitský chrám a městská věž. Dílo otce a syna Dientzenhoferů a A. Luragha dominuje Malé Straně dodnes.

Na místě románského kostela německých kupců (poprvé přip. snad 1069), goticky upravovaného, postavili 1732-7 zdejší benediktini dle projektu K. I. Dientzenhofera vrcholně barokní chrám. Po zrušení kláštera 1785 profánní využití, od 1865 pravoslavný.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Kostel zasvěcený sv. Mauritiu (neboli Mořici) stál v Řevnicích již v polovině 13. století. V roce 1749 byl zbořen. Roku 1752 byl dokončen kostel nový, stejného zasvěcení. Patronem kostela je řád křížovníků s červenou hvězdou.

Novorománský kostel sv. Norberta ve Střešovicích byl vybudován v letech 1890-1891 podle plánů Františka Rožánka. Je to orientovaná trojlodní klenutá bazilika s polokruhovou apsidou a průčelní hranolovou věží. Vnitřní vybavení z doby stavby doplnil barokní mariánský obraz pro postranní oltář.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Gotický kostel zbudovaný z románské rotundy obce Krušina z 11.st. byl poničen při bitvě o Vyšehrad r. 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu.Při kostelu stojí barokní zvonice.

Novogotická basilika z let 1885-1903 dle projektu J. Mockera nahradila původní kostel, ze kterého se zachovaly boční stěny presbytáře a část trojlodí. Založen snad s kapitulou (1070), po přestavbě zahájené 1330 Eliškou Přemyslovnou nejdelší chrám Prahy. Z barokních úprav 1708-29 se nezachovalo nic.