Turistické cíle v okolí obce Rudná

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Kostel z let 1362-90 byl vybudován jako sídlo kapituly, přenesené na zdejší vrch Větrov Karlem IV. ze Sadské. Upravován barokně (1671, 1757-68 po poškození Prusy, kteří zde měli muniční sklad a výrobu). Puristická restaurace z let 1893-98 (J. Mocker) zničila řadu původních prvků.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.

Původně kostel kláštera benediktinek, založeného kolem roku 1350. Od husitských válek kostel sloužil německým utrakvistům. Klášter dočasně obnoven před rokem 1499, zanikl 1589. Od té doby farní. Úpravy po požáru 1689 (zejména nová klenba 1694), zajišťovací v souvislosti s asanací okolí (1906–21).

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.