Turistické cíle v okolí obce Otice

Kaple v historizujícím stylu z r. 1870 nahradila původní dřevěnou zvoničku z r. 1838. Stojí uprostřed původní návsi Dolních Měcholup při frekventované Kutnohorské ulici. Ve věžičce je nyní osazen nový zvonek z roku 2007, který zaujal místo po původním odcizeném zvonku.

Novorománská kaple sv. Anny nad studánkou v lese Jedlovci pochází z let 1893-1896 a nahradila malou kapličku téhož zasvěcení z r. 1883. Vnitřní vybavení zčásti pochází z pražského kostela sv. Štěpána a vyšehradského kostela. V letním období bohoslužby každý měsíc.

Jednoduchá pozdně klasicistní obdélníková kaple postavená v roce 1881 na místě menší kaple z roku 1859. Rekonstruována v letech 1991–1993. Dnes modlitebna Církve československé husitské.

Zaniklá barokní kaple svatého Dismase, patrona odsouzených na smrt, postavena 1720 hrabětem Kazimírem Ferdinandem z Kupperwaldu při cestě na popraviště na Šibeničním vrchu. R.1786 zrušena a prodána Antonínu Janu Doušovi, který ji začlenil do nového zájezdního hostince. Zbořena r. 1845.

Kaple sv. Jana Nepomuckého v Teletíně je drobná zděná stavba patrně z konce 18. stol. se sochou světce v podživotní velikosti datovanou rokem 1781. Na bočních stěnách busty Ježíše Krista a P. Marie. Památkově chráněno od r. 1958.

Kaplička z první poloviny 19. století stojí v parčíku před zámkem v Malešicích. Její interiér je prázdný.

Čtvercová kaple s okrouhlým presbytářem z r. 1753. Situována je přibližně uprostřed jižní hřbitovní zdi vojenského hřbitova zrušeného na přelomu 19. a 20 st. Interiér kaple je vyzdoben freskami, představujícími české patrony a Korunování P. Marie.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.

Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.