Turistické cíle v okolí obce Otice

Pozdně klasicistní dvoupatrový nárožní dům na místě Runhartovského gruntu ze 16. století. Postaven v letech 1841–1843 podle projektu Jana Ripoty. Později přestavěn na zájezdní hospodu. V druhé pol. 19. stol. poškozen císařským vojskem.

Dvojvila bratří Čapků se společnou zahradou vznikla v letech 1923-1924 podle plánů Ladislava Machoně v tzv. národním slohu. Rozhodnutím z r. 2013 odkoupila polovinu patřící pův. Karlu Čapkovi městská část Praha 10 a po rekonstrukci ji do r. 2018 plánuje zpřístupnit veřejnosti.

Evangelický kostel ve Škvorci vybudován v letech 1892-1893 jako pseudoslohová obdélná stavba se západní hranolovou věží a půlkruhovou apsidou na východě. V r. 1955 elektrifikován, poslední zásadní rekonstrukce v letech 1997-2003.

Zříceniny mlýna známého od roku 1975 pro menší chov koní, který zanikl v průběhu 90. let 20. stol.

Fara postavena v první pol.18.st. Autor stavby není znám. Fara přestavěna r.1750. Značně utrpěla přestavbami v druhé pol. 20.st. V současnosti začíná značně chátrat.

Barokní farní budova nad kostelem Narození P. Marie byla postavena v letech 1721-1722. V r. 1828 proběhla její přestavba a r. 1912 byl zrušen průjezd. Poslední větší opravy byly provedeny v r. 1971. Fara stále slouží původnímu účelu.

Tzv. geologická zahrada s ukázkami pražských a středočeských hornin ve formě naučné stezky byla na podzim r. 2014 zřízena v parčíku za hřbitovem v Dolních Počernicích. O tři roky později byl počet exponátů zdvojnásoben.

Mohutnou vilu ve stylu italské novorenesance nechal podle projektu A. Barvitia a J. Schulze na místě staré vinařské usedlosti Horní Landhanska postavit v letech 1870–81 Moritz Gröbe. Od roku 1905 majetkem obce, poškozena bombardováním 1945, obnovena 1953. Velká rekonstrukce 2003–07.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Hostavický zámek, který vznikl v 2. pol. 19. stol., se měl po r. 1934 stát součástí velkorysého projektu zahradního města Tomáše Bati. Vzhledem k politické situaci z plánů sešlo a zámek byl upraven pro školské účely, nyní je sídlem soukromé základní školy. Zámecký park byl revitalizován r. 2016.

Knovízské hradiště z pomezí doby bronzové a železné, později slovanské osídlení na sklonku starší a střední doby hradištní (8. až 9. stol. n. l.). Zaniklo rozsáhlým požárem, dosud dobře patrné relikty opevnění.

Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.