Turistické cíle v okolí obce Otice

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Pivovar je poprvé uváděn roku 1510. Od 17. století sloužil jako zámecký a Liechtensteinové ho nechali rozšířit do podoby čtyřkřídlého dvora s velkou zahradou a s rybníkem. Ve 20. stol. upadal a v roce 1924 byl zrušen. Do r. 1986 zde byla sladovna. V l. 2005-08 byl areál upraven na obytný komplex.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Pomník Arnoštovi z Pardubic byl v Úvalech odhalen r. 1869, jeho autorem je pražský sochař Jindřich Čapek. V r. 1996 byl přenesen od železniční trati v blízkosti dvora Hostín na náměstí, které nese arcibiskupovo jméno. V letech 1997 a 2014 byl pomník restaurován.

Třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, kterou navrhl profesor pražské Akademie výtvarných umění Bohumil Kafka. Jezdecká socha byla odhalena před památníkem v roce 1950.

Kamenný pomník obětem 1. světové války v centru vesnice. Přesný rok výstavby není znám; obdobné pomníky vznikaly v průběhu 20. let 20. století.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Kostelík se nachází uprostřed ruského hřbitova, přímo naproti vchodu z ulice Jana Želivského. Byl postaven roku 1928 ve staroruském slohu; za zmínku stojí zejména mozaika Bohorodičky.