Turistické cíle v okolí obce Čestlice

Prostý jednolodní kostelík, pocházející z počátku 14. století, barokně přestavěn v roce 1732. Vnitřní vybavení je rokokové.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Původně kostel kláštera benediktinek, založeného kolem roku 1350. Od husitských válek kostel sloužil německým utrakvistům. Klášter dočasně obnoven před rokem 1499, zanikl 1589. Od té doby farní. Úpravy po požáru 1689 (zejména nová klenba 1694), zajišťovací v souvislosti s asanací okolí (1906–21).

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovské skále nad levým břehem Vltavy pochází z let 1713–1714 a stojí na místě zbořené románské kaple sv. Štěpána.

Přesné staří kostela není známo, dle presbytáře v podobě apsidy je považován za původně románský. Poprvé je uváděn jako farní roku 1364. V roce 1797 byl kostel barokně přestavěn arcibiskupem Salmem. Do nynější podoby upraven architektem J. Stibralem r. 1898. Kolem kostela býval do roku 1810 hřbitov.

Dřevěný kostel sv. Františka z Assisi postaven jako provizórium v prosinci 1941 podle projektů arch. Karla Hrušky a Jaroslava Čermáka. V 60. letech podle plánů arch. Vladimíra Hladíka upraven na trvalý objekt. Interiér skromně vybaven v době stavby mozaikou a sochami. Od r. 2010 kulturní památka ČR.

Prostý obdélný kostel vystavěný r. 1938 z původního objektu jatek přistavěním veže a nové střechy.

Klasicistní novostavba z roku 1801 (stavitel M. Šmaha) upravená 1809 J. Zobelem. Stojí na místě kostela, doloženého k roku 1313, podle zasvěcení zřejmě výrazně staršího, v centru staré předměstské obce Prahy. Za kostelem klasicistní fara.

Gotická bazilika z let 1330 - 1375 v místech staršího románského chrámu. Je pozoruhodná svým severním dvoulodím z roku 1375, jehož žebrová klenba je nesena štíhlými pilíři. Vrchní partie kostela byly po požáru r. 1689 upraveny barokně P.I. Bayerem.

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.