Turistické cíle v okolí obce Svémyslice

Sochu světce, ochránce proti krupobití, bouřce a moru, postavila po roce kněžna Marie Terezie Savojská z Liechtensteina roku 1765 na křižovatce cest v místě zaniklé vsi Křimín.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Úvalech je kvalitní kopií sochy světce na Karlově mostě v Praze z r. 1663 z dílny Jana Brokoffa. Vztyčena r. 1701 zásluhou rychtáře Jiřího Doubravy. Ke kostelu přesunuta r. 1919, restaurována v letech 2010-2011 Alexandrem Kozlovem a posunuta na současné místo.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Pískovcová socha z roku 1724. Stojí na hranolovém podstavci. Světec s třemi hlavičkami andílků u nohou a stojícím andělem. Sv. Jan Nepomucký oděn v kanovnické roucho. Na boční straně po celé ploše zrcadla rytý nápis. Socha památkově chráněna od r. 1966.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti, vytvořená r. 1810, opravena r. 1930. Světec je znázorněn v kanovnickém rouchu, s krucifixem v jedné ruce a palmovou ratolestí v druhé. Socha je součástí památkově chráněného areálu kolem kostela sv. Václava v Nehvizdech.

Pískovcová socha světce vznikla nákladem Marie Terezie Savojské a Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského mezi lety 1725-30. Jejím autorem je významný regionální barokní sochař Jan Jiří Šlanzovský (její autorství bylo mylně připisováno dílně M. B. Brauna) Upravena byla r. 1795, restaurována 2014.

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.

Kostel se špitálem zřídilo Staré Město v letech 1502-1504. Vysvěcen jako kostel Nejsvětější Trojice a Obrácení sv. Pavla, plný název se neujal. R. 1646 byl z bezpečnostních důvodů pobořen a r. 1657 obnoven. Zrušen r. 1787, na jeho místě areál Růžodol a později kartounka. Kostel zbořen r. 1861.

Barokní klasicistně upravená zájezdní hospoda, kterou nechali v r. 1711 postavit páni z Hlubna jako náhradu za hospodu zničenou za třicetileté války. V r. 1723 ji navštívil císař Karel VI., r. 1743 císařovna Marie Terezie a poté několikrát císař Josef II.

Poštovní přepřahací stanice Trstěnické stezky z poč. 19. stol. patrně v místech mladší běchovické tvrze (zal. před r. 1413, zánik patrně již během husitských válek). Obdélný patrový objekt s mansard. střechou, průčelí zdobí střední rizalit.