Turistické cíle v okolí obce Vyšehořovice

Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.

Věžový vodojem v Kouřimi byl postaven podle projektu architekta Františka Jandy. Postaven byl pravděpodobně na konci 20. let 20. století. Vodojem je kruhového půdorysu, zakončený kopulovitou střechou. Kruhová nádrž má objem 250 m3. Stavba stále plní svůj původní účel.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Pivovar pravděpodobně z počátku 16. století, raně barokně přestavěný, za třicetileté války poškozen, pozdně barokně přestavěn v 18. století za účasti K. I. Dientzenhofera. Výroba ukončena v roce 1946.

Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.

Významný hřbitov založený v třetí čtvrtině 16. století a používaný až do roku 1946. Zachovala se na něm řada renesančních a barokních náhrobků. Současná podoba obřadní síně z 18. století, sloužící jako vchod, muzeum a byt správce je z roku 1848.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Židovský hřbitov vznikl v sousedství křesťanského v roce 1904. Využíván byl cca 30 let. Zachovalo se 23 náhrobků novodobého typu. Obřadní síň je nevyužívaná, většina plochy slouží jako urnový háj městského hřbitova.