Turistické cíle v okolí obce Vyšehořovice

Výšinné hradiště, patrně slovanské z 8. nebo 9. století. Dochoval se výrazný zbytek valu na severu předpokládané akropole. Průběh dalších částí fortifikace prokázán pouze geofyzikální prospekcí. Předpokládaná rozloha hradiště je 25 hektarů.

Tvrz pravděpodobně ze 14. století, uváděna v predikátu Mikeše Vrbíka z Tismic, z r. 1385. Písemně doložena roku 1504, v roce 1623 uváděna jako pustá a po roce 1677 zřícená. Dnes nevýrazné tvrziště a nepatrné zbytky zdí.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Ještě v roce 1677 byla součástí dvora opuštěná středověká tvrz, zbořená pravděpodobně na počátku 18. století.

Sázavský dvůr vznikl až v roce 1772 spojením dvou samostatných dvorů, kdy je společně koupil Sázavský klášter. Dolní dvůr se stává centrem panství a starší budova je přestavěna do podoby zámečku, Horní dvůr je upraven k administrativním účelům.

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.

Věžovitá tvrz vystavěna poč.14.st. V r.1437 pustá. Třípodlažní věž ze silného lomového zdiva ze střílnami a barokními okny. Opravena r.1699. Při opravě r.1870 osazena nová střecha. R.1992 zhotovena měděná střecha, nová okna, dveře a nová fasáda.

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.

Přírodní rezervace vyhlášena r. 1988 na území zatopené bývalé pískovny. Chráněn mokřadní biotop s faunou a florou na něj vázanou. Významné hnízdiště a letová zastávka vodního ptactva. Vodní plocha napojena na Svépravický potok a Rokytku.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.