Turistické cíle v okolí obce Mochov

Renesanční budova katovny z poloviny 16. století. Jako obydlí kata sloužila do r. 1790. Dnes depozitář městského muzea.

V letech 1118-1120 vystavěn románský kostel sv. Apolináře, po r.1362 Karlem IV. přestavěn goticky. Podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera byla v letech 1737 - 1739 provedena barokní přestavba.

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Přírodní památky Klepec I a Klepec II vyhlášené v roce 1977 ochraňují bizarní obrovský, 8 m vysoký a 11 m dlouhý blavan z hrubozrnné říčanské žuly a řadu dalších menších. U jednoho z nich se r. 1844 konal tábor selského lidu bojujícího za lepší životní podmínky.

Rozlehlé tvriště v areálu zemědělského dvora. Dochováno ploché jádro bez zbytků zdiva a příkop. Doba vzniku tvrze je nejistá, avšak k polovině 17. století je uváděna jako zpustlý objekt.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Zaniklé tvrziště pokrývá nová výstavba, historii připomíná pouze skromný památník. Tvrz pravděpodobně z 13. století, prvotní sídlo později mocného rodu pánů z Kolovrat. Od r. 1380 pod správou johanitů, připojena k Uhříněvsi.

Původně románský kostel Nalezení sv. Kříže pochází z pol.13.stol. V pol.14. stol.byl přestavěn goticky. V r.1722 byl zbarokizován a roku 1843 přistavěna zvonice.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Románská bazilika byla postavena koncem 12. stol. Na přel. 15. a 16. stol. destrukce jižní stěny, znovu vystavěna r. 1504 s gotickým portálem. Po r. 1700 byl kostel barokně upraven, opět v l. 1752-1755 kněžnou Marií Terezií Savojskou (sakristie, barokní báně věží). V l. 2009-2011 byl kostel opraven.

Románský kostel z poč.13.st. Za husitských válek pobořen a obnoven až okolo roku 1653. V l. 1712–13 rozšířen o nový presbytář, zákristii a předsíň. V 2. pol. 18.st. barokně přestavěn interiér. Kolem kostela býval hřbitov, dodnes obehnaný ohradní zdí.