Turistické cíle v okolí obce Jenštejn

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.

Na východním okraji pražských Malešic se nachází školní botanická zahrada v parku s tzv. Jiráskovou vilou, novorenesanční stavbou z r. 1889. Patří Střední odborné škole Jarov pro zahradníky a je bezplatně přístupná veřejnosti v otevírací době.

Barokní novostavba z roku 1791 podle plánů Josefa Jägra. Za pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek, po válce sídlo JZD, dnes prochází rekonstrukcí.

Barokní zámek byl obnoven v pol. 18.stol na místě staršího, zničeného zámku. Později byl zámek skoro zničen a zůstalo jen jedno ze čtyř křídel, které sloužilo jako škola. Nyní je zámek v soukromých rukou a majitel sídlo obnovuje.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Pochází z roku 1706. Letopočet 1706 vyryt na čelní straně. Na vrcholu socha korunované Panny Marie v podživotní velikosti. Na levé ruce nese Ježíška. Materiál pískovec. Sloup památkově chráněn od r. 1958.

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.

Pražský pomník Bedřichu Smetanovi je umístěn u Vltavy na Novotného lávce přímo nad Staroměstským jezem naproti novorenesanční budově bývalé staroměstské vodárny, v níž je nyní umístěno skladatelovo muzeum. Socha od Josefa Malejovského pochází z r. 1984.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.