Turistické cíle v okolí obce Předboj

nebo vyberte

Předboj

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH)
Nalezeno celkem 611 záznamů, 29 / 51 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Martinický palác
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Barokní novostavba z období kolem roku 1700 na místě starší – gotické a renesanční zástavby. Autorem projektu je Carlo Fontana.
 Martinický palác
Starý Martinický dům
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Renesanční palác z 2. pol. 16. stol. vznikl přestavbou čtyř gotických staveb. Upraven na konci 16. století a rozšířen 1620. Sgrafita na průčelí jsou z roku 1580, uvnitř se zachovaly malované stropy a kaple.
 Mělník
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Mělník
Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.
 Měšice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Měšice
František Antonín z Nostic r.1767 vybudoval zámek. V l.1767-1775 vystavěna průčelní obdélníková dvoupatrová budova. V l.1780-1790 přistavěna boční jednopatrová křídla. R.1945 zámek Nosticům zkonfiskován, upraven pro potřeby zdravotnictví.
 meteorologický sloup
282.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Velké Přílepy
Meteorologický sloup postaven r. 2021. Stojí v parku v centru obce. Kromě obvyklých meteorologických přístrojů je součástí objektu dotyková obrazovka s informacemi o obci.
 Minice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Minice
Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.
 Miškovice
240.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 9-Miškovice
Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.
 Místodržitelský letohrádek
hrad v Královské oboře
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 6-Bubeneč
Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.
 mlýn
mlýn, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Sazená
Koncem 16. stol. za Gryspeků z Gryspachu byl mlýn přestavěn v renesančním slohu a později došlo k jeho barokisaci. Nad vchodem je umístěn znak panenského řádu sv. Norberta. Uvnitř mlýna zabudována atypická pevnůstka lehkého předválečného opevnění.
 mohyla
237.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Klecany
Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.
 morový sloup
165.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Obříství
Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.
 morový sloup
167.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Chlumín
Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.