Turistické cíle v okolí obce Předboj

nebo vyberte

Předboj

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH)
Nalezeno celkem 635 záznamů, 33 / 53 stran, vyhledáno za 0.41 sec
 Oettingenský palác
190.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Dům z poč.15.stol., zničen za husitských bouří. Obnoven 1456, renesančně a barokně upravován. Dnešní podoba z r. 1723, jejím autorem je F.M.Kaňka. Od r. 1896 Malostranské gymnasium. Průchod i průjezd pro dopravu byl upraven v r.1927 a 1948.
 osmiramenná plynová lampa
265.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.
 Ostrov u Záp
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Středočeský kraj, Zápy
Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.
 ozubené kolo
170.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kralupy nad Vltavou
Jedno z hlavních převodových kol elektrárenského turbogenerátoru se šípovým ozubením "Citroen". Pochází z miřejovické vodní elektrárny. Výrobcem turbíny byla firma Českomoravská Kolben. Nachází se pod lávkou na levém břehu Vltavy.
 pahorek Krliš - mohyla a kříž
308.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Tursko
Zde měla proběhnout rozhodující bitva Lucké války a padnout bájný Tyr. Mohyla vystavena řadě terénních zásahů od lámání kamene až po archeologický výzkum. Patrně vybudována ve starší době železné. Je zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.
 Pakoměřice
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Pakoměřice
Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.
 palác Hložků ze Žampachu
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.
 palác Lažanských
200.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Původně renesanční dům, upraven při raně barokních úpravách v polovině 17. stol. a pozdně barokně po roce 1735 (snad za účasti F. M. Kaňky). V patře dochovány barokní štuky a malby.
 palác pánů z Hradce (Slavatovský, Kolowratský, Thun-Hohensteinský)
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Vrcholně renesanční palác, vznikl přestavbou starší renesanční budovy v letech 1563 až 1596. Palác postupně vlastnili páni z Hradce, Slavatové a Thunové. Dnes součást italského velvyslanectví.
 palác Schützenů
201.0 m. n.m.
palác Harbuval-Chamaré; Bylandt-Rheidtovský
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Raně barokní palác vznikl před r. 1685 na místě dvou gotických domů a kostela sv. Michala obklopeného hřbitovem. Čtyřkřídlý palác složité dispozice byl ovlivněn prací Jana Baptisty Matheye. Zahrada s nikou a sochařskou výzdobou byla u paláce založena za hrabat z Klenové a Janovic v letech 1728–1769.
 Palác Smiřických (U Montágů)
200.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.
 palác Thurn-Taxisů
190.0 m. n.m.
Vrtbovský, Daunovský
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Palác vznikl přestavbou dvou raně barokních domů po r. 1696. Kolem r. 1726 byl upraven podle plánů F. M. Kaňky či G. B. Alliprandiho za účasti J. Santiniho Aichla. V r. 1871 novoklasicky upraven podle plánů J. Bělského.