Turistické cíle v okolí obce Vodochody

Klášter založený pro benediktiny slovanského jazyka Karlem IV. roku 1347. Po příchodu španělských mnichů roku 1636 barokní úpravy. Velkolepá přestavba v beuronském slohu z let 1880-90 většinou zanikla náletem v únoru 1945, poté novodobé rekonstrukce včetně betonových chrámových věží (F. M. Černý).

Barokní budova z r.1688–96, postavená na románských, gotických i renesančních základech řádem pavlánů (paulánu), kteří po Bílé hoře získali nedaleký kostel sv. Salvátora. Klášter zrušen 1784. Sochy na průčelí od Matěje Václava Jäckla z roku 1696.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

V roce 1628 zde byl položen základní kámen k novému klášteru servitů. V období 30leté války se však servité usídlili na Starém městě a pozemek prodali. Nakonec zde vznikl zájezdní hostinec a špitál s kaplí sv. Martina. Roku 1787 byla kaple uzavřena Josefem II., pak prodána a přestavěna na byty.

Barokní kostel sloužící theatinské koleji vybudovaný v letech 1691–1717 podle projektu neznámého architekta (snad J. B. Matheye), dostavěný Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Kostel postavil postaven jako součást kláštera trinitářů v letech 1708–1713. Stavbu podle projektu Ottavia Broggia realizovali Kryštof Dientzenhofer a Johan Georg Aichbauer. Klášter zrušen za Josefa II. a zbořen v roce 1899.

Raně barokní komplex klášterní a školní budovy při kostele sv. Voršily z let 1674 – 1679. Kostel, barokní sálová stavba z let 1699 až 1704 je od Marca Antonia Canevalle.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Za Olbramoviců je z r. 1380 zmínka o tvrzi. V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel, obnoven byl v empírovém slohu. V r. 2004 a pozdějších letech zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.

Raně barokní usedlost, původně zvaná Alsterlischer Hof (Alsterlický dvůr), z r. 1643. Větší část usedlosti zbořena v r. 1971, dochovala se barokní budova s klasicistními prvky. Dnes v soukromých rukou, od r. 1997 postupně rekonstruována.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.