Turistické cíle v okolí obce Pakoměřice

Barokní zámek byl postaven v letech 1715 – 1720 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem pro hraběte Michnu z Vacínova. Dnes zde sídlí Muzeum české hudby s expozicí Antonína Dvořáka.

Evangelická modlitebna, pojmenovaná podle reformního kazatele ze 14. stol. Jana Milíče z Kroměříže, byla vybudována v letech 1950-1957 podle projektu arch. Bohumila Bareše. Byla otevřena r. 1952 a užívána do počátku 80. let. Pro špatný technický stav a úbytek věřících je od té doby uzavřena.

Hlavní osídlení spadalo do 1.tisl. př.n.l. Místo je chráněno po délce svahy strmě spadajícími do údolí. Bylo obehnáno hradbami. Patrné zbytky valů. Na jižní straně zachovány zbytky kamenných základů hradeb. Hradiště zničeno za neznámých okolností.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.

Koncem 16. stol. za Gryspeků z Gryspachu byl mlýn přestavěn v renesančním slohu a později došlo k jeho barokisaci. Nad vchodem je umístěn znak panenského řádu sv. Norberta. Uvnitř mlýna zabudována atypická pevnůstka lehkého předválečného opevnění.

Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.

Votivní sloup z r. 1715, postaven jako poděkování malostranských radních za ukončení morové epidemie v roce 1713. Autor návrhu je G. B. Alliprandi, autoři plastik J. O. Mayer a F. Geiger. V r. 1772 doplněn plastikami I. F. Platzera.

Na místě dvou starších domů byl s využitím jejich konstrukcí v letech 1713–14 postaven dle projektu Jana Santiniho barokní palác. Střídmou fasádu oživují sochy Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, zejména sousoší Maurů, erbovních figur Morzinů.