Turistické cíle v okolí obce Zlonín

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Vrcholně barokní palác na místě renesančního Lobkovického paláce, postavený v letech 1698–1707. Nejčastěji je připisován Giovanni Battistovi Alliprandimu za účasti Jana B. Matheye. Od r. 1947 jej užívá Národní galerie, od r. 1964 je kulturní památkou a od r. 2026 má status národní kulturní památky.

Novobarokní budova z let 1891–1896 od V. Roštlapila. Sochařská výzdoba od J. Maudra. Původně studentská kolej nemajetných synů české šlechty, vzniklá z nadání Jana Petra hraběte Straky pána na Nedabylicích a Libčanech. Sídlo vlády České republiky.

Dochované gotické okno a další druhotně použité články (čp. 194) z původní tvrze Stránských ze Stránky z 2. pol. 14. stol., přestavěné Bartošem ze Stránky v r. 1530. R. 1586 připojena i se vsí k Brandýsu n. L., zanikla při úpravách poplužního dvora.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.

Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.