Turistické cíle v okolí obce Zlonín

nebo vyberte

Zlonín

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH)
Nalezeno celkem 777 záznamů, 56 / 65 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 studna na Anenském náměstí
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.
 svatojánský poplužní dvůr
285.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 8-Střížkov
Barokní areál dvora z poloviny 18. stol. byl o sto let později rozšířen. Zdivo v dolní části zpevněno širokými opěráky. Dvůr byl obklopen ohradní zdí a patřily k němu louky a pole. V 80. letech 20. stol. většina hospodářské části zbourána a zůstal jen malý objekt památkově chráněný od r. 1958.
 Svatováclavská vinice
235.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Brandýs nad Labem
Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 8-Karlín
Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.
 synagoga
176.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Kralupy nad Vltavou
Synagoga postavena r. 1873. Bohoslužby konány až do druhé svět. války. V l. 1945–53 užívána jako knihovna. Od r. 1953 zde otevřena modlitebna Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a Církve bratrské.
 synagoga
190.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 8-Libeň
Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.
 Thunovský palác
200.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
 toleranční hřbitov
360.0 m. n.m.
sakrální památky, chátrající, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6-Ruzyně
Jediný dochovaný evangelický hřbitov založený po vyhlášení tolerančního patentu (tzv. toleranční hřbitov) na území Prahy. Vznikl v roce 1784, v roce 1788 byl obehnán zdí. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil v květnu 1945.
 Toskánský palác
Thun-Hohenštejnský palác
ostatní, zachovalý, není známo, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.
 Toušeň
hrad, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Lázně Toušeň
Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).
 Trauttmanndorfský palác
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.