Turistické cíle v okolí obce Zlonín

Kašna nepatří mezi kulturní památky. Přesný letopočet výstavby není uveden. Původně obecní nádrž na říční vodu. Objekt prošel novodobou úpravou. Dnes nefunguje jako klasická technická vodní nádrž, ale plní čistě dekorativní funkci.

Kašna na Staroměstském náměstí potavena roku 1906. Je dílem architekta Rudolfa Kříženeckého. Plastiku delfínů vytvořil Jan Štursa, kolem kubistická mříž – dílo Josefa Chochola.

Kašna s kovanou renesanční mříží z r. 1560 (či 1590), snad z dílny dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Doplněná v 17. stol. a do dnešní podoby upravena 1877–78.

Na místě otonské rotundy a románské basiliky se od roku 1344 stavěla gotická katedrála (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř a synové). Gotickou etapu ukončily husitské války, pozdně gotická a barokní dostavba nedokončeny. Puristická restaurace a dostavba 1859-1929 (architekti Kranner, Mocker, Hilbert).

Renesanční budova katovny z poloviny 16. století. Jako obydlí kata sloužila do r. 1790. Dnes depozitář městského muzea.

Kazanka je barokní viniční usedlost z konce 17. století. Současná podoba pochází z rekonstrukce v l. 1988-1990. Oprava interiérů a zahrady je z r. 1996. Předtím byl objekt téměř na zbourání. Povodeň v r. 2002 zpustošila přízemní podlaží. Dnes to je významný památkově chráněný objekt.

Druhý nejstarší kostel Prahy založen kolem r. 920 a již v r. 973 přestavěn v románskou basiliku. Původní pohřebiště králů. R. 1142 basilika poškozena požárem. Na přelomu 19. a 20. stol. pokus o vrácení čistě románskéh vzhledu.

Klášter v sousedství kostela sv. Mikuláše z roku 1706 na místě románské zástavby podle projektu F. M. Kaňka. Zbourán v rámci asanace v roce 1902, na jeho místě novobarokní dům z r. 1903.

Přípravy stavby zahájeny roku 1665, dokončen až roku 1702. Stavbu provázely sousedské spory s knížetem Lobkovicem a spory o autorství projektu. Přesto je jednou z nejzajímavějších staveb postavených v Praze na přelomu 17. a 18. stol.

Areál bývalého zemědělského dvora v Drastech koupily řádové sestry pro stavbu kláštera. Kromě něj je zde veřejnosti přístupná kaple sv. Terezie a zvonice. Stavba kláštera a hospodářského zázemí v roce 2025 ještě pokračuje. Při vchodu stojí Panský dům zapsaný do seznamu kulturních památek r. 1987.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.