Turistické cíle v okolí obce Mratín

Vinice na okraji výšiny Pražského hradu, podle legendy z 10. stol. Doložena v r. 1375. V l. 1832–36 vybudoval K. E. Richter v dolní části vinice klasicistní vilu. V l. 2006–08 proběhla generální rekonstrukce a areál byl zpřístupněn veřejnosti.

Synagoga z roku 1858, která nahradila starou libeňskou synagogu z roku 1592. Náboženským účelům sloužila do roku 1941. Poté byla užívána jako skladiště. Na počátku 90. let minulého století byla vrácena židovské obci a užívána jako kulturní centrum.

Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.

Synagoga z r. 1860 ve stylu kombinujícím novorománské a maurské prvky, v letech 1923–30 funkcionalistická úprava interiéru, od r. 1950 ve vlastnictví Československé církve husitské, které slouží jako modlitebna, kanceláře a kolumbárium.

Synagoga na Královských Vinohradech z let 1896–98 podle návrhu vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Zničena byla při náletu dne 14.2.1945. V roce1951 pak byly ruiny odstraněny a na její místě byla postavena základní škola.

Synagoga z r. 1863 v maursko-novorománském stylu, přestavěna v r. 1931 v monumentalistickém slohu dle projektu Leopolda Ehrmanna. Od r. 1941 skladiště židovského majetku, po válce sklad ČKD. Rekonstruována 2004 na depozitář Židovského muzea.

Experimentální stavba na novoměstském nábřeží z let 1992-1996. Podle dvou věží, betonové a prohnuté skleněné, připomínající taneční pár, nazývána Ginger a Fred nebo Tančící dům. Projektovali Vlado Milunić a Frank O. Gehry. Stavba vyhledávána především zahraničními turisty.

Na místě míčovny z poč. 17. stol. dal r. 1741 postavit Michael Fissinger barokní třípodlažní palác. Od roku 1758 hostinec a hotel U Černého lva. Po přeměně na obytný palác jej získal František Antonín Thun-Hohenstein. Ve vlastnictví Thunů zůstal palác do r. 1945. Kulturní památkou je od roku 1964.

Barokní palác vzniklý na místě několika domů na přelomu 17. a 18. století. Od roku 1861 sídlo zastupitelských sborů různých názvů a územních kompetencí. Od roku 1993 část komplexu budov poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Palác vznikl spojením více domů ze 14. stol. R. 1690 zadali Thunové z Hohensteinu jeho stavbu (arch. G. A. Canevalli / J. B. Mathey). R. 1718 byl koupen vévodkyní Annou M. F. Toskánskou a dokončen. V l. 1847-1918 byl v majetku Habsburků, od r. 1918 jej užívá Ministerstvo zahr. věcí. R. 1998 opraven.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.