Turistické cíle v okolí obce Mratín

Tvrz asi z přelomu 14. a 15. stol. za husitství zanikla. Novou renes. tvrz založil v letech 1556–1563 Jan Sekerka. Po r. 1623 zpustla, r. 1680 se uvádí jako rozbořená. Jezuity byla přestavěna na barokní trojkřídlý zámek a podobu již nezměnila. Nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci.

Dům z poč.15.stol., zničen za husitských bouří. Obnoven 1456, renesančně a barokně upravován. Dnešní podoba z r. 1723, jejím autorem je F.M.Kaňka. Od r. 1896 Malostranské gymnasium. Průchod i průjezd pro dopravu byl upraven v r.1927 a 1948.

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Osmiramenný kandelábr plynové lampy postavené v roce 1867.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.

Dům U Kamenného stolu, Salmovský či Braunův stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze.

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Barokní stavba za základech gotických domů využívána jako informační ústředí OSN, sídlí zde kanceláře ambasády Brazílie. Od 18. do 20. stol. v držení pánů Dobřenských z Dobřenic, později např. rytíře z Neuberka, kurátora Matice české.

Rokokový palác z l.1755–66 vystavěný Anselmem Luragem dle projektu K. I. Dienzenhofera, stojící na místě půdodních tří domů s románskými a raně got. základy. 1838 rozšířen a upraveny fasády. Po r. 1949 sídlo Národní galerie.

Raně barokní jednopatrový palác z 80. let 17. století, vznikl přestavbou renesanční stavby. V interiéru pozdně renesanční a raně barokní klenby, raně barokní dřevěné malované stropy a nástěnné malby. Dnes velvyslanectví Rakouska.

Současný palác vznikl postupnou přestavbou románského domu ze 12. století, vrcholně goticky a renesančně upraveného. Vrcholně barokně upraven po roce 1701 podle projektu G. B. Alliprandiho. Poslední významné úpravy proběhly v roce 1901.