Turistické cíle v okolí obce Brázdim

Škola postavena v letech 1891-1894 v novorenesančním slohu. Zděná budova obdélného půdorysu. Jednopatrový objekt s nízkou valbovou střechou. Bohatě architektonicky členěné průčelí. Hodnotná novorenesanční stavba. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1992.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Tvrz postavena kolem r.1300. Koncem 15. stol. byla rozšířena. V 16. stol. byl vybudován dvorní trakt . V r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla. Objekt tvrze byl v letech 1973-1982 zrekonstruovaný.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.