Turistické cíle v okolí obce Brázdim

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Pozdně gotická zvonice (65,7 m) z let 1472-1475, renesanční s hodinami od r. 1577. R. 1648 poškozena při obléhání Švédy. Novogotická oprava Josefa Mockera z let 1874-1880. Na věži 3 hist. zvony a zvonkohra z r. 2003. Od r. 2001 uvnitř vestavba o 10 patrech s restaurací, výstavami a vyhlídkou.

Panské sídlo vzniklo asi v průběhu 14. století. Kolem r. 1400 byla původní tvrz přestavěna v reprezentativní sídlo pražského měšťana. Ves Jiřice byla založena před polovinou 11. století. Od 14. stol. majetkem pražských měšťanů.

Novogotický zámek. Renesanční či raně barokní zámek přestavěli Klára Veithová s manželem Martinem Wagnerem v l. 1844–47 novogoticky s věží, štíty, cimbuřím a jinými slohovými atributy. R.1855 postaveno nové křídlo. Interiéry vyzdobeny J.Navrátilem.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Pozůstatky kamenného mostu, který nahradil starší dřevěný most (zmiň. r. 935, zničen povodní cca r. 1157). Byl postaven kolem r. 1167. Most chránily dvě věže (románská Malostranská byla starší než most). R. 1342 se při odchodu ledů ze dvou třetin zřítil a musel být nahrazen novým Karlovým mostem.

Barokní palác z období kol. roku 1700, vystavěný Karlem Dientzenhoferem podle projektu G. B. Alliprandiho pro vojenského velitele Prahy Helfrýda z Kaisersteinu. V zadní budově se dochovaly renesanční části.

Novodobý kamenný kruh byl vytavěn v létě r. 2007. Autory jsou Jan Tajboš a slovincký sochař Marko Pogačnik. V centrálním místě kruhu je kosmogram odlitý do mosazi, jehož autorkou je ak. mal. Jiřina Lockerová. Kamenný kruh vykazuje rovněž léčebné účinky.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Patrový dvojdům postaven v l. 1874–1875 dle projektu prof. Františka Niklase ve stylu romantizující novogotiky. Uliční průčelí symetrické, s osmi osami, nad krajními osami na obou stranách zdobné štíty. Je užíván Vyšehradskou kapitulou, veřejnosti nepřístupný. Památkově chráněný od r. 1958.

Novorenesanční činžovní dům ze 70. let 19. století, v jehož jádru se zachovaly fragmenty středověkého mlýna. Doložen r.1310, kdy jej koupila Vyšehradská kapitula. Od r. 1321 je uváděn jako Fabiánovský. Se 3 koly na horní vodu. Renesanční klenby v přízemí a zbytky renes. zdiva ve věžovitém přístavku.