Turistické cíle v okolí obce Zápy

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Kaplička z doby kolem roku 1800, obdélná, výklenková. Stříškově zvednutá korunní římsa nad polokruhově ukončeným výklenkem. Kaplička po r. 2000 zrenovována, upravena. Ozdoba intravilánu obce.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Pivovar pravděpodobně z počátku 16. století, raně barokně přestavěný, za třicetileté války poškozen, pozdně barokně přestavěn v 18. století za účasti K. I. Dientzenhofera. Výroba ukončena v roce 1946.

Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.