Turistické cíle v okolí obce Zápy

Trmalova vila je významná kulturní památka. V roce 1902 ji navrhl architekt Jan Kotěra pro rodinu ředitele obchodní školy Františka Trmala. Vila je vybavena originálním nábytkem a doplňky z dílny Jana Kotěry. Nyní slouží jako Kotěrovo studijní centrum a muzeum.

Gotická tvrz v Tryskovicích je poprvé doložena r. 1410. Avšak r. 1512 se ves, která se rozkládala patrně západně od Třeboradic, i zdejší tvrz uvádějí jako pusté a nebyly již obnoveny. Od r. 1558 již nejsou nikde zmiňovány a není známa ani jejich přesná poloha.

Zachovalá hranolová věž a části obvodového zdiva původní Tuchorazské tvrze uváděné v písemných pramenech od r. 1295 ve spojení se jménem Lutoš z Tuchoraze.

Věžovitá tvrz vystavěna poč.14.st. V r.1437 pustá. Třípodlažní věž ze silného lomového zdiva ze střílnami a barokními okny. Opravena r.1699. Při opravě r.1870 osazena nová střecha. R.1992 zhotovena měděná střecha, nová okna, dveře a nová fasáda.

Tvrz v Předboji vznikla ve 14. stol. Využívána asi do 16. stol. Později zanikla. Tvrziště v intravilánu obce v sousedství hospodářského dvora. Dochovaly se názvy „Na Valech“ a „Na Parkáni“. Nyní prostor upraven bez pozůstatků po tvrzi. Tvrziště zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.

Přírodní rezervace vyhlášena r. 1988 na území zatopené bývalé pískovny. Chráněn mokřadní biotop s faunou a florou na něj vázanou. Významné hnízdiště a letová zastávka vodního ptactva. Vodní plocha napojena na Svépravický potok a Rokytku.

Zaniklá ves Velenec ležela mezi obcemi Veleň a Sluhy severovýchodně od Prahy, zřejmě v blízkosti Mratínského potoka. Je doložena mezi lety 1318 a 1593. Tvrz doložena od r. 1425. Ves i tvrz zanikly v průběhu 16. stol. prakticky beze stop.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.

Poměrně nízká hranolová věž, postavená severně od zámku v Obříství, jehož zásobování vodou zajišťovala zřejmě do provedení labské regulace počátkem 20. stol. Absence slohových znaků neumožňuje její datování, nezmiňuje ji žádná relevantní literatura.