Turistické cíle v okolí obce Poděbrady

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

V centru obce v parku byl r. 1935 navrtán pramen. Ve studni rozborem zjištěna voda výborné kvality. Voda vychází na povrch s artézským přetlakem. V letech 1995-1996 při úpravě náměstí pramen opraven. Je volně přístupný, voda vyvedena do výtoku v pavilónku. Nepatrným sirovodíkovým pachem a složením voda podobná poděbradským pramenům.

Vila je první realizací secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou stodoly pro rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky různých slohů ve své době vyvolala bouřlivé reakce a posměch.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

První zpráva o tvrzi pochází z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Jeden ze dvou labských mlýnů v Kolíně se připomíná poprvé ve 13. století. V majetku města 1573–1778, poté soukromý. Nejvýznamnějším majiteli byli Radimští, za nichž proběhla přestavba po požáru 1868. Roku 1948 zestátněn, po roce 1990 restituce.

Hlavní pomník bitvy u Kolína, která proběhla 18. 6. 1757 mezi Křečhoří, Novou Vsí I a Velimí. Byl postaven v letech 1897–9 na návrší západně od Křečhoře podle projektu architekta Václava Weinzettla, sochařskou výzdobu provedl Mořic Černil.

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.