Turistické cíle v okolí obce Čihadla

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.

Chátrající ohrožená stavba. Zámek byl postaven za Harrachů v roce 1736 jako novostavba, po roce 1808 v majetku rodu Thurn-Taxisů, kteří jej připojili k loučeňskému panství.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Za Jana Vrábského z Vrábí r. 1542 se uvádí tvrz. R. 1586 tvrz koupil císař Rudolf II. Za třicetileté války poškozena. Obnovena r. 1681. Před rokem 1844 přestavěna na sýpku a pak chátrala. V 50. letech 20. st. využita jako skladiště, tím je dodnes.

Zaniklá vodní tvrz Vřesek, dnes v lokalitě zvané Břízek, s využitím přírodní skály jako opevnění. Na místě pozůstatky a náznaky v terénu. Zhruba od 19. století skála nazývána Amerika, název později přenesen i na její okolí.

Mohutná zřícenina gotické tvrze, založené vladyky z Vyšehořovic v pol. 14. st. a před r. 1410 rozšířené Zikmundem Rokycanským. Upravena po r. 1590, od konce 17. st. sýpka. Dochována část věže ze 13. st. a obvodové zdivo a vstupní křídlo z 15. st.

Pivovar pravděpodobně z počátku 16. století, raně barokně přestavěný, za třicetileté války poškozen, pozdně barokně přestavěn v 18. století za účasti K. I. Dientzenhofera. Výroba ukončena v roce 1946.

Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Významný hřbitov založený v třetí čtvrtině 16. století a používaný až do roku 1946. Zachovala se na něm řada renesančních a barokních náhrobků. Současná podoba obřadní síně z 18. století, sloužící jako vchod, muzeum a byt správce je z roku 1848.