Turistické cíle v okolí obce Sadská

Barokně a goticky přestavěný románský kostel na vyvýšenině nad údolím Výrovky. Obklopen opevněným hřbitovem, na který se vchází přízemím zvonice. Místo bylo údajně hradištěm Zličanů, po jehož vyvrácení vznikl předchůdce zdejšího kostela.

Původně předrománský kostel z 10. století. V polovině 12. stol. románsky přestavěn. Ve 13. stol. přistaven pravoúhlý presbytář a věž. V 80. letech 14. stol. přistavěna kaple, později změněna na sakristii. V r. 1721 barokně upravena věž a fasády.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století, kolem roku 1590 upraven renesančně a radikálně barokně přestavěn v letech 1694–1695. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé opravy v roce 1869.

Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.

Původně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století, obklopený hřbitovem na návrší ve východní části obce. Barokní přestavba v 1. polovině 18. století. Součástí areálu je i barokní zděná zvonice a zdevastovaná fara s hospodářským dvorem.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Původně asi pohřební kostel slavníkovského hradiště, zasvěcený sv. Bonifáci, později sv. Jiřímu. Od roku 1746 na hl. oltáři obraz sv. Vojtěcha, jemu oficiálně zasvěcen 1832. Dnešní stavba má presbytář z posl. čtvrti 14. stol., obnova po požáru 1832.

Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Zaniklé významné přemyslovské hradiště/hrad z 11. století zvané také "Druhá Kouřim". Po roce 1223 boji poničené sídlo Děpolta III. přenechává svůj význam poblíž nově vznikajícímu městu Kouřim.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Tvrz pochází ze 16. století. Následně byl zámek mnohokrát přestavěn a upravován takže o svůj renesanční ráz takřka přišel. V 19. století ze zámku lihovar a poté bytové jednotky.