Turistické cíle v okolí obce Slivínko

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1364 v majetku litomyšlského biskupa. Po smrti biskupa Mikuláše na konci 14 stol. byla zastavována, zejm. Vrábským z Vrábí. R. 1586 ji prodal Hynek Vrábský císaři Rudolfovi II. R. 1630 vyhořela, ale byla ještě opravena. V 18. stol. byla upravena na sýpku.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Evangelická modlitebna byla postavena roku 1786. Jednoduchá obdélná plochostropá stavba se zaoblenými nárožími, fasádou zdobenou lizénami, s výrazným trojúhelným štítem v průčelí završeným kalichem. Na zdi je pamětní deska z roku 1915 na památku Mistra Jana Husa.

Kostel reformované evangelické církve byl vystavěn v letech 1785 – 1786 v pozdně barokním stylu. Obnoven r. 1816. Roku 1864 byla přistavěna věž v pseudorománském stylu, historizujícími úpravami prošlo i průčelí. Budova kostela slouží od r. 1987 jako depozitář Regionálního muzea v Mělníku.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.

Roku 1786 vystavěn pozdně barokní evangelický kostel. V roce 1865 přistavěna v průčelí věž. V 50. letech 20. století přestal být využíván a začal chátrat. V 90. letech 20. století získala kostel obec a postupně započala rekonstrukce.

Jednopatrová budova fary, stojící nedaleko kostela, byla postavena v roce 1765 podle návrhů hraběte F.J. Pachty. V současnosti je v ní umístěna Obecní knihovna.

Služská fara postavena r. 1780 v pozdně barokním stylu. Patrová budova s mansardovou střechou. V lisenami členěném průčelí pravoúhlý kamenný portál s omítkovými volutami po stranách, patro odděleno kordonovou římsou. Nyní fara zrušena a prodána soukromému majiteli.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Hrad existoval na přelomu 14. a 15. století, roku 1420 připomínán jako sídlo Hrzánů z Harasova. Ze staveb dochovány některé sklepy vytesané ve skále.

Po r.1547 v domě nad obcí byl byt fořtmistra. Z příkazu Rudolfa II. přestavěn r.1582 na lovecký zámeček. R.1651 je však uváděn jako pustý. R.1725 zde zřízena sýpka a r.1882 přestavěna na hájovnu. Pak sloužil mnoha různým organizacím.