Turistické cíle v okolí obce Kováň

Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.

Terénní zbytky malého hradu ze 13. stol, neznámého jména i historie. Dochován příkop upravený ze skalní rozsedliny, sníženina po budově či zemnici a malé zbytky pískovcového zdiva včetně líců.

Nevelký hrádek nad levým břehem Jizery. První zmínka v r. 1297, sídlo drobné šlechty – ve 14. a 15. stol. Myškové z Hrádku. Stránovskými ze Sovojevic připojen ke Stránovu na konci 15. stol., poté zpustl.

Rozhledna vystavěna v roce 2006. Výška 19 m. Na kamenné základně je dřevěná věž pláštěná dřevěným šupinovým bedněním.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Náhorní planina osídlena od mladší doby kamenné. V době bronzové hradiště. Slovanské hradiště z 8. stol, v 9. stol. spojováno s Canburgem z franských análů. V 9.–10. stol. opevněný dvorec a kostel sv. Jiří. Hradiště opuštěno asi ve 13. stol.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.

Pohřební kaple rodiny Leitenberger vyrostla na srázu nad levým břehem Jizery v Josefově Dole. Autorem stavby, kombinující románské a gotické slohové znaky, byl architekt Ludwig von Zettl. Po vymření rodu a zejména po roce 1945 stavba zpustla, dnes částečně opraven exteriér.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Jeskyně nad údolím Řepínského potoka pod vsí Zahájí sloužila za 2. světové války jako úkryt partyzánské skupiny Národní mstitel. Dva nedaleké pomníky připomínají místo přepadení jejich členů německými okupanty a jejich hrob.

Objekt si jako své josefodolské sídlo nechal roku 1860 postavit Friedrich Franz Leitenberger, hlava třetí generace rodu textilních baronů. V majetku rodiny do roku 1920, šest let nato ho koupila obec. Té byl odebrán roku 1945, znovu ho získala 1996. Započatá oprava skončila pro nedostatek peněz.