Turistické cíle v okolí obce Řitonice

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy. Později renesančně přestavován. Opuštěn po požárech v l. 1693 a 1720.

Šestiboká vzpěradlová zvonice vystavěna roku 1650. Důkladně opravena r. 1930. Zvonové patro otevřené, kryté přesahem stříšky. Dochovaný zvon má v plášti zalitý zlatý groš míšeňského markrabství.

Osmiboká zděná zvonice s mansardovou střechou nahradila roku 1786 zřejmě starší, snad dřevěnou stavbu téhož účelu. O její existenci svědčí velký zvon, ulitý v Praze roku 1605. Při opravách v 19. století zmenšena zvonová okna. Dominanta areálu kostela a funkčního hřbitova.

Na místě původní gotické zvonice vystavěna nová r. 1655. Dřevěná šestiboká stavba, s otevřeným zvonovým patrem, pozoruhodná svou vzpěradlovou konstrukcí. Zakončena je vysokým šindelovým stanem.

Štenýřová dřevěná zvonice tradičního gotizujícího provedení byla západně od kostela na Vyskři postavena roku 1750. Je zřejmě další generací obdobných staveb, které zde stály od středověku. Zvon z roku 1617 byl bohužel 300 let po svém zavěšení zrekvírován.

Vysoká dřevěná zvonice na roubené podezdívce, včleněná do ohradní zdi hřbitova u gotického kostelíka. Stavba s bedněným patrem a jehlancovou střechou pochází zřejmě z 15. či 16. století, naposledy opravována v 70. letech 20. století. Uvnitř by měl viset gotický zvon.

Dřevěná zvonice o výšce 12 m vystavěna kolem r. 1600. Jde o kombinovanou konstrukci vzpěradlovou a štenýřovou. Dolní část zvonice je proto osmiboká, horní patro čtyřboké a střešní část končí strmou špicí. Z původních dvou zvonů byl jeden zrekvírován za 1. světové války.