Turistické cíle v okolí obce Dolní Bousov

Goticko-renesanční trojlodní síňový kostel z let 1569–71 na návrší nad dobrovickým náměstím na místě tvrze, v jejímž areálu snad stál i jeho předchůdce. Masivní věž v ose západního průčelí (F. I. Prée) zřejmě nahradila roku 1755 dřevěnou zvonici.

Raně gotický kostelík s dřevěnou zvonicí pod vrchem Brada prvně zmiňovaný roku 1371. Prošel opravou r. 1622 a r. 1814.

Děkanský barokní kostel sv. Ducha z let 1753-1757 nahradil starou gotickou, zřejmě ještě dřevěnou stavbu. Projektoval ho F. I. Prée nebo Ignác Palliardi. Barokní vybavení vesměs z doby stavby. Na stěnách barokní fresky Jos. Hagera z r. 1755. Na okolním býv. hřbitově barokní sochy.

Starý gotický kostel z doby kolem r. 1300 vyhořel r. 1832. Zachovaný původní presbytář a sakristie jsou dodnes součástí novogotického kostela z r. 1836 podle projektu Bernharda Gruebera. V letech 2001-2002 byla provedena vnější obnova stavby z daru mecenáše Bohuslava Jana Horáčka.

Kostel byl vystavěn v letech 1838–1841. Budova je obdélná, sálová s hranolovou věží nad vstupním průčelím.

Kostel vystavěn na místě zrušeného hřbitova v letech 1726-1733. V letech 1836-1838 proběhla rekonstrukce a poslední známé stavební úpravy pak v letech 1912 a 1942.

Kostel sv. Havla vystavěn v roce 1903 podle návrhů profesora A. Čenského. Vedle kostela historicky cenná dřevěná zvonice z roku 1700.

Barokní farní kostel sv. Jakuba Staršího postaven na místě bývalého gotického z 2. poloviny 14. stol., který r. 1677 vyhořel. Stavba byla dokončena v r. 1705 a je dílem stavitele Filipa Spannbruckera. V letech 1850–1852 upravován vnitřek kostela, další úpravy proběhly v letech 1885 a 1915.

Kostel byl vystavěn v letech 1726-1727 na místě bývalého gotického kostela. Do interiéru kostela jakož i do venkovních zdí byli zazděny náhrobní kameny okolních šlechtických rodů.

Kostel byl vystavěn v roce 1847. Kostel je trojlodní s příčnou lodí a s uzavřeným presbytářem, v západě budovy je hranolová věž.

Barokní kostel dynamického půdorysu podle projektu Franze Ignatze Prée funkčně nahradil v letech 1730–35 původní kostel sv. Jiljí, z jehož presbytáře se následně stala hřbitovní kaple. Stavba byla naposledy opravována koncem 19. století, dnes i se sousední farou značně zchátralá.

Farní kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol., původně patrně dřevěný, zbarokizován ve 2. polovině 17. stol. Vnitřní zařízení vesměs ze 17.-19. stol. Od r. 2011 celý chátrající areál kostela převeden do majetku obce a zahájeny opravy.