Turistické cíle v okolí obce Malobratřice

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Stará radnice v Mladé Boleslavi byla postavena 1554-9 Matteem Borgorellim. Zpustošena Švédy 1640, vyhořela 1710, 1761, 1779. Po roce 1850 soud, okresní úřad, utilitární přestavby. Restaurace renesančního průčelí a věže 1939-41.

Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.

Barokní vodárenská věž byla postavena r. 1723 (arch. Pavel Ignác Bayer) na místě tří předchozích věží (z let 1496, 1530 a 1612-14, poslední se zřítila r. 1721). Věž zásobovala město pitnou vodou z vydatného pramene. R. 1894 byla postavena nová vodárenská věž, stará věž od té doby nevyužita chátrá.

Zámek vznikl přestavbou got. tvrze, postavené před r. 1384 Vilémem ze Staré u starší tvrze (snad 13. stol., postav. Arnoštem ze Staré). V l. 1571-73 přestavba sídla Jiřím Pruskovským z Pruskova na renes. zámek. Opraven v 2. pol. 20. stol. Od r. 2007 rodiny Sukových, opraven a přístupný od r. 2008.

Terénní zbytky rozlehlého skalního hradu. V pramenech není uváděn, nálezy doložena existence v 13.-15. stol. Dochováno podvalí skalní stavby, stopy požárem zničených budov a ve skále vysekaná cisterna.

Jako starý hřbitov se označuje pohřebiště z let 1874–7, které nahradilo původní u sv. Havla. Rozšířeno v následujícím desetiletí, postupně obklopeno zástavbou, dosud funkční. Řada výrazných hrobek a náhrobků z 19.–20. století.

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Vznik zámku po roce 1543 z původního dvorce. Přestavěn koncem 17. století. Dvoukřídlá a jednopatrová budova. V dnešní době katastrofální stav celého objektu.

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Na skalní stěně Nekonečné věže jsou umístěna jména těch, kteří od 2. sv. války zahynuli při provozování horolezectví. Otcem myšlenky na zřízení tohoto pietního místa byl Valerián Karoušek, který sám zahynul pod lavinou v Peru v roce 1970.