Turistické cíle v okolí obce Horní Stakory

Zřícenina skalního hradu založeného na poč. 14. stol., rozšířeného v 15. stol. Skalní byty, užívané až do r. 1900. Opuštěn v 18. stol.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Vesnická památková reservace Vesec u Sobotky představuje vzácně dochovaný soubor většinou roubených obytných stavení, obklopených zpravidla hospodářskými budovami. Statky a domkářské usedlosti jsou uspořádány v téměř pravidelné okrouhlici, doplňují je dva zajímavé sochařské artefakty (viz hesla).

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Ocelodřevěná rozhledna na půdorysu čtverce o straně 7,5 m se tyčí do výše 26,5 m. Konstrukce je tvořena čtyřmi nosnými dřevěnými sloupy, středem prochází točité železné schodiště. Je zakončena vyhlídkovou plošinou ve výši 22 m přístupnou po 110 schodech. Volně přístupná od 1. srpna 2016.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.