Turistické cíle v okolí obce Mladá Boleslav

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

Spolehlivě doložená tvrz z roku 1540. V letech 1854 až 1864 výrazné přestavby. Celý komplex je ve tvaru písmene L. Ze staré tvrze dochovány pouze sklepy a část podezdívky.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Zajímavě tvarovaný kámen na vrcholu kopce Smrkovce, opředený pověstí o tom, že se jednalo o obětní kámen užívaný při pohanských rituálech.

Objekt okresní nemocenské pojišťovny vznikl podle projektu J. Krohy z roku 1923. Výrazná stavba jeho boleslavského období nese obdobné znaky, jako zemská průmyslová škola téhož autora.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.