Turistické cíle v okolí obce Minice

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Čtyřkřídlý palác vznikl sjednocením dvou renesančních domů koncem 17. století, barokně upravených v polovině 18. stol. R.1842 přestavěn klasicistně stavitelem Janem Maximiliánem Hegerem. Ve dvoře arkády na sloupech s toskánskými hlavicemi a barokní věžovité schodiště. Památkově chráněn od r. 1964.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Původně soukromá modlitebna Mordechaje Maisela, dvorního Žida Rudolfa II., byla jako renesanční postavena v letech 1590–92. Současná novogotická podoba z let 1892–94 a 1900, kdy při asanaci okolních domů došlo k odhalení západního průčelí. Po roce 1945 součást židovského musea.